Filmografie

 

.

Filmy obsahující nebo věnující se baroknímu tanci (dle dobových záznamů!)

.

  • Král tančí /Le roi danse (Belgie / Francie / Německo, 2000)

Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. (1638 1715) se stal králem už v pěti letech, ale ujal se vlády teprve v roce 1661 po smrti kardinála Mazarina. Jako chlapec měl zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako MoliŹre. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a MoliŹrem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce.

.

  • Pýcha a předsudek/ Pride & Prejudice (VB/FR, 2005, Režie Joe Wright, Předloha Jane Austen)

Velmi věrohodně je zde zfilmován tanec dle Playforda.

Jeden z nejčtenějších a nejoblíbenějších knižních bestsellerů, Pýcha a předsudek britské spisovatelky Jane Austen, se po více než šedesáti letech vrací na filmové plátno. Snová výprava do Anglie konce 18. století s hvězdným obsazením, okouzlující kamerou a nesmrtelným příběhem dokáže alespoň na dvě hodiny zpomalit zběsilé tempo moderní doby. Klasický příběh lásky a nenávisti líčí osudy pěti krásných sester Bennetových, které jejich matka (Brenda Blethyn) vede pevnou rukou k životnímu názoru, podle něhož je žena šťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. Jediná Elizabeth (Keira Knightley) se tomuto modelu zatím úspěšně vzpírá, plně podporována dětinským otcem (Donald Sutherland). Když se v blízkém zámečku zabydlí svobodný a hlavně bohatý pan Bingley, všichni Bennetovi v čele s maminkou zavětří šanci na výhodný sňatek. Nejstarší dcera Jane (Rosamund Pike), citlivá a krásná dívka panu Bingleymu okamžitě podlehne. Mladší Elizabeth se zase zamlouvá jeho přítel, pan Darcy (Matthew Macfayden), který ovšem vypadá jako ukrutný snob a navíc má podle všeho prsty v krizi, která později naruší vztah Jane a pana Bingleyho. Je možné jednoho člověka stejně vášnivě nenávidět jako milovat?

.

Filmy s barokní tématikou

.

  • Všechna jitra světa (Tous les matins du monde). Francie 1991.

Bolest nad předčasnou smrtí manželky přivádí violistu Sainte Colombea k tomu, že se zcela izoluje od společnosti. Žije odloučeně se svými dvěma dcerami a v bolestné samotě piluje svou hru. Film je mistrovsky inscenovaným portrétem francouzského barokního hudebníka ze 17. století.

  • Amadeus (1984, USA, Miloš Forman)

Píše se rok 1781 a Antonio Salieri (Abraham) působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II (Jeffrey Jones). Když ke dvoru přijede Mozart (Tom Hulce, nominovaný na Oscara), Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby? Záhada - a hudba - zůstávají. AMADEUS - velkolepý historický epos, nádherná oslava hudby Wolfganga Amadea Mozarta. Na Berlinale 2002 Miloš Forman představil AMADEA v nezkrácené verzi.

  • Vévodkyně (Velká Británie/ Itálie/ Francie, 2008, Režie: Saul Dibb, Předloha: Amanda Foreman, Hudba: Rachel Portman)

Podle velmi úspěšné biografické knihy historičky Amandy Foreman natočil režisér Saul Dibb film o jedné z nejkontroverznějších postav Anglie v 18. století, vévodkyni Georgianě z Devonshiru (Keira Knightley). Georgiana Cavendish z rodu Spencerů (příbuzná princezny Diany) byla na svou dobu velmi pokrokovou ženou, která se angažovala v politice, byla jednou z nejvlivnějších hostitelek své doby a často podléhala hazardu a milostným aférám. Vedla velmi extravagantní, rozmarný a promiskuitní život plný intrik. Romanticky laděný film dokumentuje její milostné zápletky, nadšení pro účast na tehdejší politické scéně a ne zrovna šťastné manželstí s vévodou z Devonshiru (Ralph Fiennes).

  • Vatel (Francie / Velká Británie / Belgie, 2000, Režie: Roland Joffé, Hudba: Enno Morricone)

Píše se rok 1671. Francouzský šlechtic Princ de Conde se topí v dluzích a jediným východiskem jak získat finance, je požádat krále Ludvíka XIV. o velení ve vojenském tažení proti Holandsku. Král je pozván s celým versailleským dvorem na zámek de Chantilly a de Conde svěří svůj další osud do rukou Francoise Vatela, svého vrchního šéfkuchaře. Geniální Vatel, proslulý přípravami opulentních hostin a nejvybranějších lahůdek, připraví třídenní podívanou, na kterou král nesmí jen tak zapomenout. Ludvík XIV. přijíždí na návštěvu i s královninou dvorní dámou Anne de Montausier. Vatel je krásnou ženou okouzlen a stává se sokem v lásce nejen svému panovníkovi, ale i královu důvěrníku markýzi de Lauzun.

  • Já, Don Giovanni (I, Don Giovanni, 2009, Rakousko/Itálie/Španělsko, Carlos Saura)

Dráma založená na skutočnom životnom príbehu libretistu Mozartovej opery Don Giovany. Príbeh o tom ako táto opera vlastne vznikala a ako zasiahla do života Mozarta a Lorenza da Ponteho. Mozartovi odčerpávala všetky sily, ktoré ešte mal pri svojom chatrnom zdraví a Lorenzo zasa prostredníctvom Dona Giovaniho začína prehodnocovať svoj život. Film asi skôr zaujme milovníkov klasiky a opery. Filmom nás sprevádza hudba samotného Mozarta, Bacha ako aj Vivaldiho. Hudba bola starostlivo vyberaná a dokresľuje a zvýrazňuje dej, ktorý sa práve odohráva.

  • Útěk Ludvíka XVI. (The Escape of Louis XVI., 2008, USA, Arnaud Sélignac)

Paříž, 21. června 1791. 30 minut po půlnoci se francouzský král Ludvík XVI. se svojí ženou Marií Antoinettou a dětmi pokusil tajně uprchnout z Paříže před revolucí rozvášněnými davy. V přestrojení unikli z paláce Tuileries, kde je drželi jako vězně, ale ve Varennes byli zatčeni a vráceni zpět do Paříže. O rok později byli král i královna Francie popraveni.

  • Goyovy přízraky (2006, USA/Španělsko, Miloš Forman)

Rok 1792, Španělsko, Madrid. Církevní hodnostáři se právě shodli, že je na čase, aby byla opět zřízena Inkvizice. Inkvizice je však instituce až přespříliš podezřívavá a tak se, shodou nešťastných událostí, do křížku s ní dostane i počestná dívka Inés. Její zhrzený otec hledá pomoc u svého přítele, malíře Francesca Goyy, který se zná s jedním z vyšších představitelů církve, bratrem Lorenzem. I přes Goyův apel na bratra Lorenza a ujištění o Inésině nevině se však nezdá, že by měla být osvobozena, neboť inkvizitoři ji, stejně jako stovky dalších, svými nekalými praktikami donutili k “doznání“.
Film však není jen o tragickém osudu jedné dívky, ale také o zkaženosti, chamtivosti a nenasytnosti všech, kteří mají moc, ale touží po ještě větší a po ještě větším bohatství.

  • Poslední propadne peklu (1982, CZ, režie Ludvík Ráža)

Historický film, jenž se odehrává v předvečer třicetileté války, kombinuje pohádkové rysy s kostýmní podívanou, šermířské střety se prolínají s dětskými hrdiny, kteří se ocitají v ohrožení. Píše se rok 1611 a pasovští žoldnéři, kteří vpadli do Čech, musí ustupovat před vojskem uherského krále. V této řvavě se mezi uprchlíky objeví kouzelná lahvička, která svému majitele splní jen jedno přání - a poté musí být prodána za poloviční cenu dalšímu zájemci. Režisér Ludvík Ráža natočil divácky přitažlivý, překvapivě drsný snímek určený nejen mládeži.

  • Paměti Barry - Lyndona

Fiktivní biografie zchudlého a bezvýznamného šlechtice Barry-Lyndona nás zavádí do Anglie a Irska druhé poloviny 18. století. Barry-Lyndon se protlouká od svého mládí jak se dá a vede dobrodružný život, při kterém si vyzkouší mnoho různých identit. Nechá se najmout do armády, stane se pruským vojákem, špionem a karbaníkem. Průměrnému šlechtici nechybí sebevědomí a na své cestě životem se neštítí ničeho. Má jedinou touhu, chce, aby ho ostatní respektovali a společensky uznávali.

  • Nebezpečné známosti

Po více než dvou staletích přitahuje román Nebezpečné známosti krutě kultivovaným stylem, jímž jeho dva protagonisté, markýza de Merteuil a vikomt de Valmont, analyzují milostné city a pro pobavení nebo ze msty vybírají oběti své milostné strategie. Velké pozornosti se těší i u režisérů - připomeňme si Vadimův film z roku 1959 s Jeanne Moreauovou a Gérardem Philipem, adaptaci britského režiséra Stephena Frearse s Johnem Malkovichem či Formanův film Valmont.

 

  • Jeanne Poissonova Markiza de Pompadour 1 a 2 (2006, Francie, Robin Davis)
  • Casanova (2005)
  • Marie Antoinette (1938 a 2006)